Mobilní síť
Mobilní telefony se již staly samozřejmou součástí našeho života. Jejich historie sahá až do 70. let 20. století. Velký rozmach přišel v 90. letech se standardem GSM. Na západě přišel rozmach v první polovině 90. let a v České republice o pár let později. Dnes je již ve většině vyspělých zemí penetrace více než 100 %, to znamená, že je více aktivních SIM karet (telefonů či jiných přístrojů), než jaký je počet obyvatel. Mobilní síť se zkrátka stala již všudypřítomnou.
Jak to celé funguje?
Jádrem celé mobilní sítě jsou ústředny a datacentra, o těch prakticky běžný uživatel neví. Viditelnou součástí mobilní sítě jsou základnové stanice neboli BTS. Mobilní telefon se při hovoru spojí se základnovou stanicí, která má v daném místě nejsilnější signál (nemusí to být ta nejbližší) a síť sestaví hovor. Pokud se při hovoru pohybujete, dává síť pokyn telefonu, aby se spojil s další základnovou stanicí, jejíž signál je silnější. Signál jde ze základnové stanice dál většinou pomocí mikrovlnných linek a podzemních optických tras až do ústředen. Signál jednoho hovoru tak běží po mnoha „typech“ vedení.
Pokrytí
Každá základnová stanice pokrývá pouze omezené území kolem sebe. Základnové stanice vysílají signál na různých frekvencích. Frekvence kolem 900 MHz (pro představu, FM rádio vysílá na frekvencích kolem 100 MHz, televize na frekvenci 500 – 700 MHz) jsou vhodné k pokrytí oblastí s malou hustotou osídlení. Čím nižší frekvence, tím lepší dosah signálu. Ve městech se používají frekvence 1800 a 2100 MHz a to především kvůli kapacitě (viz. následující odstavec). Při plánování pokrytí se dbá na to, aby se zákazníci mohli dovolat nejen na ulici, ale i v zástavbě. Těžko si dnes někdo představí, že by zákazník musel kvůli hovoru, vždy „vyběhnout“ na ulici.
Kapacita
Každá základnová stanice oblouží pouze určitý počet hovorů. Při vyšší poptávce je nutné síť zahustit – postavit další základnové stanice. Proto je ve městech (hustě obydlených oblastech) mnohem více stanic ve srovnání s venkovem. Množství hovorů je takové, že se používá nejen pásmo 900 MHz, ale i vyšší pásma 1800 MHz a 2100 MHz. Frekvence 2100 MHz je určena pro sítě třetí generace, které umožňují jak hovory, i tak rychlé datové přenosy.Výhodou většího počtu stanic je, že se jejich výkon sníží, protože se o pokrytí dané oblasti dělí s ostatními stanicemi. Další výhodou je, že při kvalitním signálu klesá i výkon telefonu potřebný pro spojení.Z tohoto hlediska je laický požadavek na umístění stanic mimo obydlené oblasti zcela nelogický a naopak vede ke zbytečnému zintenzivnění expozice v těsné blízkosti stanice.